Paroubkova kouřová clona

Slušně rozjetá sociálnědemokratická předvolební mašinérie se zadrhla. Do cesty se jí postavil tragický incident v restauraci Monarch, který naprosto přehlušil její upozorňování na domnělé hříchy současné vládní koalice. Místo rozsemeňování útočných výroků pánů Ratha či Haška se média zevrubně pustila do studia otázky, jaké přátele si pan Paroubek vybírá.

Jsem přesvědčen o tom, že i politik má nezcizitelné právo na ochranu svého soukromí. Může se tedy alespoň teoreticky stýkat s kým chce a kdy chce. Musí však mít na paměti, že si jako osoba přinejmenším potencionálně spravující věci veřejné musí dát opravdu velký pozor, s kým se zaplétá. Jako politik totiž nesmí jednat jen v zájmu svém, nýbrž v zájmu veřejném. Je proto povinností médií důkladně se věnovat tomu, když se významný politik dlouhodobě stýká s osobami s mírně řečeno podezřelým pozadím. Jak jinat nazvat mafiánské skupiny, maskující se za zábavní průmysl a navenek se snažící budit dojem "vážených pražských rodin." Kontakty politika usilujícího o převzetí vládní odpovědnosti s takovýmito osobami představují pro celou zemi naprosto zásadní bezpečnostní riziko a jen symbolizují podle všech informací bohužel dosti úspěšnou snahu organizovaného zločinu prorůstat do státní správy.

Lidový dům od pátečního rána usilovně pracuje na minimalizaci škod, které zanechaly tři kulky vypálené na Starém městě. Už v deset hodin přišla Paroubkova tiskovka. Od druhé hodiny odpolední potom jistý "spolupracovník ČSSD" začíná obrážet pražské redakce novin s fotkami zachycujícími Ďurička v přítomnosti paní Talmanové či prezidenta Klause. On to totiž není jen Paroubkův přítel, chápete?!
Byla z toho však spíše ostuda a důkaz toho, že sociální demokraté začínají ztrácet nervy.
 Víkend trochu zklidnil hlavy a v neděli už pan předseda hovořil s ledovým klidem a bez mrknutí oka. Neděle však přinesla také poslední lekci krizového managementu à la Lidový dům. S hlasováním o nedůvěře vládě se nebude zbytečně otálet. Uskuteční se už mezi prvním a druhým kolem senátních voleb. Pokud uspěje, současnou koalici prý nahradí úřednická vláda. Kde pro ni ČSSD zamýšlí získat podporu, to už neoznámila. Ono je to vlastně jedno, krajské volby budou za námi a v senátních volbách volbách stejně nemají socialisté co ztratit. Hlasování o nedůvěře stejně jen těžko uspěje, jen je třeba tu hru na referendum o vládě hrát s voliči až do voleb. Přece nám ji nezkazí, nějaký mrtvý Kočka. Stejně po něm po volbách neštěkne ani pes.