Pochybná argumentace Jiřího Paroubka
Odpor k osobě presidenta Bushe a jeho politice je, vzhledem k jejím tristním výsledkům, zcela logický, ale mezinárodní smlouvy se přece uzavírají mezi vládami a ne mezi osobami v jejich čele a dny presidenta Bushe jsou již velmi sečteny. Ve většině naší národní historie jsme nebyli v situaci, kdy bychom si svou geopolitickou situaci mohli svobodně zvolit. Dnes jsme. Pokud porovnáme Spojené státy a Rusko a jejich historický vztah k nám, je, myslím, zcela evidentní, který z těchto dvou států nám pomohl (Spojené státy nás osvobodily de facto třikrát a nic za to nechtěly) a který nám uškodil (SSSR - tedy Rusko nás prý osvobodilo jednou, ve skutečnosti nás jeho pomoc stála Podkarpatskou Rus a samostatnost). Nedělejme prosím znovu tu stejnou chybu roků 1943 (spojenecká smlouva se SSSR), 1945 (Košický vládní program), 1946 (vítězství komunistů ve svobodných volbách), 1948 (ustoupení komunistickému nátlaku) a nevolme si svobodně ruské "spojenectví."
Pan Paroubek má zcela pravdu v tom, že nemůžeme na svět hledět optikou minulosti, nicméně musíme vzít v potaz, a pan Paroubek toto bere zcela trestuhodně na lehkou váhu, že ruská strana na svět optikou minulosti hledí. Rusko se na všechna území ztracená po rozpadu SSSR dívá jako na svá, snad jen dočasně nedostupná; považuje je za svou zájmovou sféru a snaží se do nich neustále zasahovat. Takovýto pohled je ale pro středoevropana a občana malé země zcela nepřijatelný! Nesmíme zapomenout, že tato území carské a posléze bolševické Rusko připojilo v bezuzdném, imperialistickém (nevnímejme tento termín leninsky, ale prostě jako snahu po získání impéria) zápalu a těchto území se nikdy dobrovolně nevzdalo. Přisvojilo si je bez souhlasu a proti vůli místních obyvatel a přišlo o ně proti vůli vlastní. Tato skutečnost zcela zřetelně vystoupila na povrch během Putinovy vlády a nic se na ní nezměnilo, ani když Putin sám vyměnil Kreml za Bílý dům.
Jaké jsou důvody Ruska, pro odmítání projektu protiraketové obrany? Prý je to hrozba jeho bezpečnosti. Prý deset protiraket ohrozí jadernou rovnováhu a odstartují nové závody ve zbrojení. Ruská federace disponuje celkem 5 500 jaderných hlavic osazených na balistických raketách, jaderných ponorkách a strategických bombardérech. Jedna protiraketa dokáže sestřetit jenom jednu hlavici. Jedna moderní balistická raketa může být osazena třeba osmi jadernými hlavicemi, které se potom od nosiče oddělí a jsou samostatně navedeny na cíl. Celá protiraketová baterie, která má být ve střední Evropě nainstalována tady stačí maximálně na zlikvidování jedné či dvou ruských raket. Navíc, nejmodernější ruské rakety Topol-M, které jsou zaváděny do výroby, jsou konstruovány tak, aby protiraketový deštník podletěly. Kde je tedy ona proklamovaná hrozba pro ruskou bezpečnost?
Vysvětlení musíme hledat pouze a čistě v ruské národní psychologii, kterou pan Paroubek ať už úmyslně či zcela trestuhodně a nedbale nedoceňuje. Ve faktu, že Moskva na všechna ztracená území hledí jako na svá a každý zásah do nich vnímá velmi negativně. Chceme ale být v takovéto pozici ruského vazala?
Třetím důvodem, který pan předseda zmiňuje, je údajná neexistence hrozby jaderným útokem, ze strany Iránu či Severní Koreje. Přijmu-li jeho argumentaci, potom navrhuji s okamžitou platností zrušit Armádu ČR! Žádný bezprostřední útok nám nehrozí, proč tedy platit zbytečné výdaje na ochranu? Severní Korea sice byla vyřazena z amerického seznamu zemí podporující terorismus, ale jadernými zbraněmi a nosiči stále disponuje a nic se nezměnilo na tom, že se jedná o tuhý, militarizovaný, stalinský režim zcela ovládaný jedním vrtošivým malým mužíkem. Ani u Íránu situace není tak jednoduchá, jak se nám pan Paroubek snaží naznačit. Z celého iránského působení v posledních letech je evidentní, že o atomové zbraně usiluje. Vyplývá to i z jeho současné pozice na blízkém Východě, kde se chce stát regionální velmocí, což se mu definitivně povede, až když dosáhne jaderné parity s nukleárním Izraelem. Budeme čekat, až se tak stane? Není úkolem pravých státníků předvídat nebezpečí dokud je čas? Pan Paroubek jako státník opakovaně zoufale zklamává a ukazuje, že je snad nejschopnějším straníkem. Víc? Bohužel nic.
Máme nyní jedinečnou možnost svobodně si zvolit, zda chceme aktivně přispět ke světové bezpečnosti. Protiraketový deštník takovým příspěvkem rozhodně je. Berme prosím v potaz fakta a nenechejme se zastrašit laciným hulákáním či rádoby poučenou pseudoargumentací. O strategických a vojensko-bezpečnostních otázkách je potřeba diskutovat bez emocí. Pokusme se tedy oprostit se od zbytečného módního antiamerikanismu a nesmyslné a nebezpečné snahy nadbíhat Rusku. Zhodnoťme situaci a podpořme prozíravé státnické rozhodnutí!
Jiří Holík
Pohled cynika: Politika jako showbusiness
Znám některé lidi, kteří ve snaze vyhnout se zákonitému znechucení politikou, nahlíží na ni jako na svébytnou odnož zábavního průmyslu. Takový pohled může přinést alespoň dočasnou úlevu od všeobecného rozčarování. Oproštěním od obvyklých stereotypů totiž podle tohoto paradigmatu zjistíme, že je možné se českou politikou slušně bavit, pokud se nám ovšem podaří zapomenout na onu malou drobnost, kde ve skutečnosti žijeme. Úspěch této metody je samozřejmě přímo úměrný míře cynismu, již jsme si ochotni připustit, a proto ho není možné doporučit žádným měkkosrdcatým dušinkám bez smyslu pro humor.
Jiří Holík
O významu nikým nevolených aktivistů
Boj za šíření svobody a demokracie má několik rovin. Od té nejvyšší, reálpolitické, kterou se tak nemohoucně a neobratně snažil prosazovat prezident Bush se svou neokonzervativní suitou, až k té drobné práci, kterou často odvážně a nesobecky provádí ona u nás některými démonizovaná občanská společnost vedená „nikým nevolenými aktivisty“.
Jiří Holík
Jak jsem se ocitl v davu
Včera jsem se ocitl v davu. Můžu si za to sám, šel jsem se na mítink ČSSD na Anděl podívat z vlastní vůle. Na rozdíl od desítek dalších lidí, kteří se jenom neúspěšně pokoušeli prodrat se do metra. Byl jsem jedním z posledních, kterým se ještě podařilo z metra vystoupit. Eskalátor mě bez milosti vyvrhl téměř do samého srdce celé protestující masy. K vajíčkové baterii těch pravých ultras jsem to měl, dodávám, že naštěstí, ještě nějaký kousek, ale přesto jsem se okamžitě ztratil mezi lidmi.
Jiří Holík
Sexy mozek české politiky
Česká politika má to úžasné štěstí, že ve vedení našich stran sedí některé naprosto brilantní politické mozky. Pokud bychom chtěli udělovat cenu "Sexy mozek české politiky," měli bychom, myslím, za letošní rok adoptů až až. A to ještě ani neskončil leden. Jedním z čelních favoritů na tuto hypotetickou cenu by bez nejmenších pochyb musel být David Rath. Ten s řadou dalších nalezl zalíbení v historii, kde hledá poučení pro současnost. Rád by řešil současnou hospodářskou krizi a proto v pohledu do minulosti hledá nějaký zázračný lék. A ejhle! Kdo v Evropě nejlépe vyřešil hospodářskou krizi? Přeci Adolf Hitler! A jak? Začal zbrojit! Sice z toho byla válka, ale když se kácí les, létají třísky. Tak nějak to přeci ten Göring říkal, ne?
Jiří Holík
I zahraničně-političtí odborníci z Lidového domu se někdy utnou...
Tisková zpráva České strany sociálně demokratické k dosavadnímu průběhu českého předsednictví Radě ministrů EU ze dne 9.1.2009 praví: "Mirek Topolánek nebyl za celé funkční období vlády ani jednou na oficiální návštěvě Ruska. Vláda pod jeho vedením jak svojí rétorikou, tak nečinností způsobila, že naše vztahy s tímto klíčovým partnerem jsou dnes velmi chladné. Tento stav samozřejmě snižuje vyhlídky, že by vláda byla schopna výrazně přispět k řešení problému s dodávkami ruského plynu."
Jiří Holík
Česká republika, země zaslíbená
Sociální demokraté dnes dokončili svou malou oranžovou revoluci. Až se zítra probudíme, nezmění se jen čas na zimní. Radujme se, Česká republika se totiž stane zemí zaslíbenou!
Jiří Holík
Nezměrné Paroubkovo ego
Je po volbách a Jiří Paroubek se tetelí radostí. Přejme mu ji, vždyť se konečně dočkal svého prvního volebního vítězství. Volební kampaň založená na mobilizaci voličů slavila drtivý úspěch, který nejspíše zaskočil všechny - včetně sociálních demokratů a jejich voličů. Oni sami možná budou nejvíce překvapeni, co bude ovládnutí krajů levicí v konečném důsledku vlastně znamenat.
Jiří Holík
Zrádný Hovorka
Pan poslanec Hovorka buď naprosto zešílel, nebo ho Paroubek přetáhnul a on se stal pátou socialistickou kolonou v Lidové straně. Jinak si jeho jednání nedokážu vysvětlit. Těsně před krajskými volbami totiž v souladu se sociálně demokratickými osnovami vyzývá voliče, aby tyto volby pojali jako referendum o vládě. Nabádá voliče, aby hlasovali proti zdravotnické reformě současné vládní koalice. Vlastně tím lidem říká, aby volili sociální demokracii nebo komunisty. Nepřipadá si Pan Hovorka jako zrádce?
Jiří Holík
Paroubkova kouřová clona
Slušně rozjetá sociálnědemokratická předvolební mašinérie se zadrhla. Do cesty se jí postavil tragický incident v restauraci Monarch, který naprosto přehlušil její upozorňování na domnělé hříchy současné vládní koalice. Místo rozsemeňování útočných výroků pánů Ratha či Haška se média zevrubně pustila do studia otázky, jaké přátele si pan Paroubek vybírá.
Jiří Holík
Kde je slibovaná Paroubkova modernizace?
Fakt, že ČSSD potřebuje zmodernizovat svou tvář, si uvědomují i sami sociální demokraté. Jejím očekávaným cílem je samozřejmě posílení volební podpory strany a její vítězství ve volbách. Pro socialisty představuje stranická modernizace pouze prostředek, který však, pokud nezůstane pouze v rovině rétorického cvičení, prospěje celému politickému systému.
Jiří Holík
Strana či banda zelených?
Od pátku 5. září do neděle 7. září se v Teplicích uskuteční všeobecně již dlouho přetřásaný sněm Strany zelených. Na programu je volba vedení strany i novelizace stanov. Téměř denně se dozvídáme, že Kuchtová chce zavést stranu doleva k socialistům a komunistům, zatímco jedině "pravicový" Bursík zachová stávající koalici.
Jiří Holík
Paroubek bojovníkem za lidská práva?
V ČSSD se zdá být blýskat na lepší časy. Alespoň co se její zahraniční politiky týče. Předseda Jiří Paroubek ohlásil, že odjede do Běloruska podpořit tamní persekuovanou sociálně demokratickou opozici. To samozřejmě nelze než uvítat. Už proto, že podpora opozičních skupin ve zbývajících totalitních režimech a prosazování dodržování lidských práv vůbec patří k jedné z konstantních priorit české zahraniční politiky.
Jiří Holík
Zbavme se zlomyslného volebního systému
Český politický systém má problém. Ten nese jméno volební systém do Poslanecké sněmovny. Jeho současnou podobu nakvap spíchli zákonodárci před volbami v roce 2002, aby vůbec umožnili jejich konání. Ústavní soud totiž předtím zrušil zásadní části volební novely z dílny opozičněsmluvních partnerů.
Jiří Holík
Jaroslav Tvrdík mlčící
V dnešní Mladé frontě vyšel dlouho očekávaný článek o Jaroslavu Tvrdíkovi. Patřičnou reklamu mu už v pondělí svým dalším nenávistným výpadem proti médiím zařídil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Tyto neustálé útoky na média zapadají do dlouhodobé volební strategie ČSSD, která spočívá ve vytváření umělých nepřátel a plivání všemi směry. Z pohledu vedení sociální demokracie je to promyšlený tah, neboť pokud se mu podaří vytvořit obraz nepřátelských médií, potom je možné bagatelizovat veškerá jejich zjištění jako nepřátelskou kampaň všemožných pisálků v žoldu ODS.
Jiří Holík
Stydliví politici chtějí přímou volbu presidenta
Nezávislý senátor Jan Horník z Klubu otevřené demokracie přinesl do Senátu návrh na změnu ústavy, která by namísto dosavadní parlamentní volby presidenta zavedla volbu přímou. Její mechanismus by měl být totožný s volbami do Senátu – jednalo by se tedy o dvoukolový absolutně většinový systém. Plénum Senátu tento návrh na svém pátečním zasedání prý navzdory očekávání neodložilo, nýbrž poslalo k projednání výborům.
Jiří Holík
Schwarzenberg pitomcem? Nikoli, váženým člověkem.
Včera ve večerních hodinách zveřejnil ministr Karel Schwarzenberg výsledky auditu, který si sám objednal, a který měl konečně vrhnout světlo na celou nehezkou aféru kolem jeho vládního kolegy Čunka. Bohužel jsme se dozvěděli, že se příliš nedozvíme. Tedy alespoň prozatím.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2381x